}} Lahodonta pumilio {{
TRPASLIČÍ SLONI ?
Na základě zkoumání exempláře, žijícího v zoologické zahradě v Hamburgu, byl tento malý druh slona popsán již v roce 1906 německým zoologem Theodorem Noackem pod jménem Loxodonta pumilio. Třebaže bylo tomuto slonovi v té době již 6 let, měřil pouze 180 cm. Většina zoologů ale nebyla ochotna připustit, že jde o nový druh slona a tvrdila, že jde pouze o zakrslíka.
V roce 1911 se na základě pověstí o malých vodních slonech vydal belgický badatel nadporučík Franssen do tehdejšího Belgického Konga osobně.
Tito sloni prý žijí v nejhustších pralesích a nejbažinatějších oblastech a jejich zvyky je činí téměř vodními živočichy.
S domorodými průvodci strávil dlouhé měsíce hledáním těchto legendárních tvorů. I když se vrátil smrtelně nemocen malárií, vrátil se vítězně s důkazy existence. Nejenže podal zprávy o stádech trpasličích slonů, ale zastřelil i jednoho samce a přivezl s sebou i jeho kly. Byly jen šedesát centimetrů dlouhé a kůže dokazovala, že na výšku měřil pouze sto padesát centimetrů. Slon africký dorůstá v průměru více než dvojnásobné velikosti.
Malý slon se dostal do Belgického královského muzea v Tervurenu, kde ho v roce 1914 popsal zoolog Schoutenden pod názvem Loxodonta fransseni. Třebaže se později ukázalo, že jde o druh totožný s L. pumilio, přesto zasluhuje Franssenův výkon nejvyššího uznání. Badatel však bohužel položil svůj život nadarmo, neboť se již nenašel nikdo, kdo by přinesl další důkazy a jeho vyprávění o stádech malých slonů potvrdil.
Další zprávy o výskytu těchto záhadných slonů přišli do Evropy ve dvacátých a třicátých letech. Například v roce 1932 byli odchyceni majorem Offermanem dva sloni o výšce 150 a 120cm, ale s kly dlouhými téměř až na zem. V žádném případě tedy nemohlo jít o mláďata slona pralesního.
Francouzký zoolog a cestovatel Knoepfler narazil na dva čerstvě zabité trpasličí slony v domorodé vesnici Makoko v Gabunu. Samec měřil 180 cm, samice 160. Vyšlo přitom najevo, že samice měla těsně před porodem – plod byl plně vyvinutý. Tato skutečnost vyvrátila rozšířený názor, že trpasličí slon je pouze mládě slona pralesního.
Všechny nejasnosti nakonec přiměli německé zoology Eisentrauta a Bohmeho k podrobné analýze dostupných kostí a jejich porovnání s kostmi slona pralesního. Byly nalezeny rozdíly jak na lebkách, tak i na jejich spodních čelistech. Výsledky publikované v roce 1988 jasně dokazují, že druh Loxodonta pumilio skutečně existuje. Snad se v brzké době podaří získat přesvědčivý důkaz jeho existence.
zdroj: http://www.rojar.web3.cz/cryptozoologie/9_led/01_tslon.htm